Dovolte nejdříve, abych v tomto článku všechna slova typu „demokracie“ a její skloňování uvedl v uvozovkách. Proč, to se dozvíte v následujících řádcích. Nikdy jsem nezažil a nepocítil vládu jedné strany, a ani jsem nebyl přítomen při sametové revoluci. To je možná jeden z důvodů, proč teď v neuvěřitelné euforii prožívám první parlamentní „demokratické“ volby v Barmě po 20 letech.

Nevím, jestli už je ta správná doba, abych se zamýšlel nad tím, co budu v životě dělat, ale dle mě ano. Začal jsem přemýšlet stejně jako každý školák v mém věku o budoucím povolání. Chtěl jsem být turistickým průvodcem, řidičem autobusu nebo třeba psychologem.

Můj dosavadní rekordní článek jsem psal 1 hodinu. Tento článek ale tuto hranici hravě překonal. Zkusil jsem poslouchat rádio, cvičit, skákat nebo běhat. Ale stejně jsem neměl žádnou inspiraci. Ale na konec mě opět nezklamala moje paměť (a to i když si někdy myslím že mám sklerózu, třeba když si jdu vyčistit zuby a v koupelně namáhavě zjišťuji, co že jsem to měl udělat). Právě jsem přijížděl z hraní deskové hry Cashflow 101 v Praze, a těšil jsem se, jak nastoupím do vyhřátého autobusu. Ten měl ale jet za 10 minut, tak jsem se posadil na lavičku. Po chvíli na zastávku přišli rodiče s patnáctiletou dcerou. Nemohl jsem přeslechnout jejich rozhovor.

Připomínám si to už půl roku. Říkám si, že na to nesmím zapomenout. Vyvěšuji si lístečky na nástěnku, k televizi a přilepuji si je na stůl. A stejně jsem na to zapomněl. Nebýt jedněch reklamních novin, které obvykle nečtu (protože jsem zatrvrzelým odpůrcem přílišné reklamy)... A o co že jde? O oslavu sv. Vavřince, patrona všech kuchařů a cukrářů. Na akci, kterou moderuje pan Jan Čenský, se sejdou profesionální kuchařské týmy z celé České Republiky, aby bojovali o prvenství v soutěži Gastro Vavřinec.  

Za socialismu jsme měli neodbornou vládu (no tak né úplně měli, mě bylo v době konce socialismu -8 let). Všichni nadávali. A jaká je situace dnes? Úplně stejná, akorát s tou vyjímkou, že nikdo nenadává. Už jsme byli totiž tolikrát patřičně zhnuseni novými vládami, že už teď máme odůvodněný nezájem. Čtěte dál a dozvíte se například, jaký zastánce průmyslu že to šéfuje na ministerstvu životního prostředí.  

Jelikož jsem velký milovník minigolfu, nemohl jsem nejít otestovat nově otevřené slánské 18-jamkové minigolfové hřiště. Nové hřiště bylo vybudováno za plaveckou halou vedle víceúčelové haly.

Osobně si myslím, že mám velké štěstí, že jsem mohl jít do školy rodinného typu. Školy, kde každý zná každého a nemusí se bát, že by narazil na žáka, kterého by neznal. V takovéto škole mluví žáci o nudnosti a namáhavosti učení mnohem méně než ve školách akademických. Nevýhodou rodinných škol je na druhou stranu malý počet míst, ale od toho je to škola rodinná.

Ještě před nedávnem jsem si myslel, že díky programům proti kouření bude dětských kuřáků ubývat. Tvrdě jsem se mýlil. Je to přesně naopak. Každý den jich kolem sebe vídám spousty. Každý den vídám nezletilé děti, kterým obchodníci hledící pouze na svůj měsíční tok peněz prodávají hromady cigaret. Dělá se mi z toho špatně, ale co můžu dělat.

Poslední měsíce jsem se úplně změnil. Ne, opravdu to není normální puberta nebo postpuberta. Vypadá to, že tyto dvě stádia úplně přeskočím, a vrhnu se hned do dospělosti. A s těmito změnami přišla i jedna změna, pravděpodobně nejviditelnější. Člověk musí nutně měnit povahu a charakter, když každý den slýchá jen to samé: "Ty níc nedokážeš, budeš úplná nula"!

Výsledky studentských voleb dle mého dopadly přesně podle mého očekávání. Díky těmto výsledkům lze jasně odhadnout výsledky voleb za cca 20 let. ODS zůstane tam kde je, a ČSSD skončí kdesi v páchnoucích hlubinách, řečeno slušně. Nejsem jakkoliv zaujatý proti ČSSD, a ani Paroubek mi nevadí, ale tohle je fakt.

Každý jistě ví, že ptáčkové migrují do teplých krajin. A české firmy se rozhodli jejich počínání napodobit, a tak čím dál tím více migrují do daňových rájů, jako je Rakousko, Irsko, Kypr, Norsko nebo Austrálie. Každý se jistě zeptá, proč tomu tak je?

Trošku jsem upravil Seznam.cz - tak, jak asi bude vypadat za 30 let, kdy se Haiti stane bohatou zemí a my zastoupíme jejich nynější místo (tohle jsem přeci jenom trošičku přehnal, tak špatně na tom zase nejsme).

Když to tak vezmu, finance mě začali zajímat asi před třičtvrtě rokem, když jsem od babičky dostal knihu Bohatý táta, chudý táta. A pak to jelo... koupil jsem si další knihu Bohaté dítě, chytré dítě a pak stolní hru Cashflow 101. Když mi dorazilo Cashflow, celý večer jsem jásal. Teď se nabízí otázka... jsem zdravý?